Tak by se dalo přeložit prohlášení Napoleona Bonaparta „Dieu est du côté de la meilleure artillerie“. Napoleon byl během své kariéry mimo jiné právě generálem dělostřelectva, takže velmi dobře pochopil význam této zbraně. Svou vysokou reputaci si dělostřelectvo udržuje dodnes, což mimo jiné potvrzují i zkušenosti z ukrajinského bojiště. 

Konference Fires & Effects

Během nedávné konference palebné podpory Fires & Effects, která se konala v Praze, zaznělo na videu sdělení Chief of the Main Directorate of Artillery, Missiles and UAVs brigádního generála Sergii Baranova, že dělostřelectvo je nejmocnější zbraní. Během konference také zaznělo, že vojáka na bojišti s největší pravděpodobností zabije buď dělostřelecká palba nebo drony vybavené municí se střepinovým účinkem. 

Samotnou konferenci provázela vystoupení náčelníka dělostřelectva AČR plk. Marcela Křenka. Ten svými doplňujícími informacemi a komentáři dal do souvislostí podstatná sdělení, která zazněla během prezentací vystupujících z AČR, univerzit či společností zabývajících se výzkumem a vývojem, ale také výrobou vojenského materiálu. S ohledem na vysokou poptávku dělostřelecké munice ráže 155 mm bylo významné vystoupení zástupce české společnosti STV GROUP Ivo Strejčka, který poukázal na důležitost bezpečnosti dodávek munice pro udržitelné zásobování AČR. Konflikt na Ukrajině pak podle něj ukazuje, jak je pro ČR důležitá připravenost obranného průmyslu podporovat naši armádu a spojence, což bez vlastní průmyslové základny není možné. Ve své prezentaci Strejček mimo jiné uvedl, že klíčová je včasná komunikace požadavků státu na získávání konkrétních schopností průmyslu, a to již při plánování jednotlivých vyzbrojovacích a modernizačních projektů. Investice do udržování a budování výrobních schopností jsou totiž dlouhodobým procesem a musí existovat garance, že výroba bude ekonomicky racionální a dlouhodobě udržitelná. V rámci interoperability armád v oblasti používání munice na jednotlivých národních zbraňových systémech Ivo Strejček uvedl, že cílem uživatelů i průmyslu by mělo být podpoření hlubší standardizace na úrovni munice a jejích komponent i zbraňových systémů.

Rozvoj dělostřelectva AČR

Zejména pak vystoupení plk. Křenka přinesla důležité informace týkající se rozvoje dělostřelectva AČR. Na konferenci rovněž zazněly otázky, na něž se hledá optimální odpověď. Jednou z nich je požadavek na navyšování dostřelu zbraňových systému NATO, do kterých patří i 155mm houfnice CAESAR 8x8CZ, které má AČR obdržet v letech 2026-2027. Důvodem je nejen požadavek na ničení cílů protivníka ve větší hloubce jeho bojové sestavy či týlu, ale také působení v bezpečnější vzdálenosti od předního okraje a dosahu dělostřeleckých prostředků protivníka. Navyšování dostřelu nad současnou hranici 40 km je vždy hled��ní určité rovnováhy mezi „cenou a výkonem“. Vyššího dostřelu je možno dosáhnout přídavnou technologií v těle střely, která logicky omezuje množství trhavé náplně. To vše je dále umocněno navyšujícím se rozptylem a potřebou korigovat sestupnou dráhu střely. Takže se v podstatě jedná o jakýsi trojúhelník „dostřel – přesnost – trhavý efekt“, který je potřeba dostat do rovnováhy. 

Zkušenosti z Ukrajiny

V kontextu konfliktu na Ukrajině často slyšíme, že se západní prostředky poskytnuté ukrajinské armádě vyznačují delším dostřelem a vysokou přesností zásahu díky přesně naváděné munici. Na straně ruské armády se pak hovoří o používání termobarické munice, která má vyšší destrukční účinek, a to zejména v uzavřených prostorách. V obou případech se jedná o používání raketometů, jež lze využít také pro dálkové zaminování či vypouštění rojů dronů. Např. izraelský raketomet PULS je schopen odpalovat vyčkávací munici, kterou lze použít rovněž v režimu koordinovaného zásahu cílového prostoru ve stejném okamžiku. Toto použití vyčkávací munice disponuje i delším dosahem a vysokou přesností navedení.

Podle slov plk. Křenka však právě potřebu tzv. „MASS fires“ nepředstavují raketomety, jak se mnoho lidí domnívá, ale množství hlavní, které dokáží vytvořit koordinovaný efekt v čase. Navíc je podle plk. Křenka potřeba vnímat rozvoj palebné podpory v kontextu geopolitické situace. 

Nové technologie a schopnosti

Jak na konferenci náčelník dělostřelectva zdůraznil, nyní je důležité budovat důvěru nejen ve vlastní schopnosti, ale také v nové technologie a zbraňové systémy, které bude dělostřelectvo pořizovat. Důležitou položkou v rozvoji schopností dělostřelectva bude tvořit také nově zaváděná či vyvíjená munice. Zcela zásadním předpokladem pro efektivní využívání dělostřelectva však bude jeho propojení s ostatními schopnostmi AČR a spojenců v NATO resp. EU, včetně integrace do multidoménových operací (MDO).

V souvislosti s pořizováním nových francouzských samohybných houfnic CAESAR ráže 155mm do AČR zmínil plk. Křenek, že oproti doposud dodávaným CAESARům, budou tyto houfnice pro AČR (na podvozku Tatra T815-7 8×8) vybaveny impulzním nabijákem, který umožn�� rychlejší nabíjení při sekvenční palbě oproti doposud používanému hydraulickému nabijáku. Další technologické zhodnocení by se pak mohlo v budoucnu týkat zdokonalení systému řízení palby, navýšení dostřelu a s tím spojení přesnosti střelby integrací inteligentní munice či korekčních zapalovačů, nebo používáním výkonnějších trhavin v dělostřelecké munici, např. termobarické trhaviny. Právě termobarickou munici v současné době chceme zavádět u minometné munice, avšak rozšíření využití této trhaviny na 155mm munici se zatím neuvažuje z důvodu procesů lití trhaviny do těla střely.

Na konferenci dále zazněl fakt, že technologický vývoj přináší nejen nové příležitosti, ale také ohrožení vlastního dělostřelectva působením dronů protivníka, působením jeho prostředků elektronického boje, dělostřeleckých radiolokátorů, senzorů nebo protitankových min. Nelze také podceňovat vliv nepřátelsky orientovaného obyvatelstva v prostoru působení.

V současné době patří mezi hlavní požadované schopnosti dělostřelectva mobilita, udržitelnost a ničivost, kdy je potřeba si uvědomit vzájemné propojení a synergický efekt těchto schopností. Vyšší mobilita přispívá mj. také k ochraně jednotek a udržitelnosti. Udržitelnost pak v případě dělostřelectva podporují tyto taktické implikace: automatizace managementu skladových zásob, mobilní zásobovací jednotky (manipulace s municí), energetická soběstačnost, bateriový management, prediktivní údržba nebo 3D tisk. Ničivost je u dělostřelectva dosahována navyšováním dostřelu, vyšší přesností zásahu, inovacemi trhavých složí, ale také např. generováním přesných informací o cílech (zavádění moderních SW apod.). 

Mobilita

V souvislosti s požadavky na vyšší mobilitu se některé zahraniční firmy zabývají vývojem odlehčených děl na různých kolových podvozcích, která doplňují za vynaložení nižších nákladů požadované schopnosti dělostřelectva. Tyto systémy budou plnit úkoly především tam, kde je potřeba být rychle, tedy včas. Cenou za to bude snížená obložnost municí (cca 60 %), nižší ochrana osádky nebo nižší ráže (zpravidla 105 mm). Na kolik bude tato cesta možnou odpovědí na současné hrozby, ukáže až čas.

Pro naplňování požadavků na mobilitu, ale i ničivost, mají stále své uplatnění také minomety, jejichž jednoduchost, snadnost obsluhy a efektivita střelby jasně potvrzují jejich místo ve struktuře dělostřelectva. Efektivita a perspektiva použití minometů pak bude závislá na integraci platforem/podvozků k poskytnutí nejen vysoké mobility a ochrany, ale i vývoji munice.

Drony

Ukrajinské dělostřelectvo využívá ke zvýšení své efektivity palebné činnosti na bojišti tzv. princip „sensor-efektor“, což vlastně znamená propojení děla a dronu. Drony zde napomáhají naplňovat jeden z cílů ukrajinských dělostřelců, a to „identifikuj si, co chceš ulovit“. To je důležité i s ohledem na zvolenou taktiku kočujícího děla, které se po provedení palby na cíle (identifikované mimo jiné i drony) přesune na jinou pozici, a rychle tak zmizí do bezpečí. Relativně bezpečné skrytí před nepřátelskými drony umožňují tzv. klece (lešení s pletivem) včetně vhodného zamaskování. K ochraně před drony lze dále využít zadýmování prostoru, používání časované (fragmentové) munice a schopnosti přebírat a ničit cíle v „Near Real Time“ (NRT). Na konferenci zaznělo, že v současné době se proti dronům připravují také zařízení používající elektromagnetický impulz.

V rámci dalšího vývoje dronů a jejich nasazení budou používány také větší drony, tzv. „matky“, které dopraví menší drony na větší vzdálenost a následně jim po jejich vypuštění budou poskytovat retranslaci, navigaci a koordinaci. Další možnosti přinese dynamický vývoj umělé inteligence (AI – Artificial Intelligence). Díky této technologii na moderním bojišti přibývá různých autonomních řešení. AI také umožňuje jednomu pilotovi (člověku) ovládat více dronů současně (pilot navádí první stroj a ostatní jej následují). Podobný vývoj lze očekávat také v oblasti používaní pozemních prostředků - UGV (Unmanned Ground Vehicle).

3D tisk

Během konference vystoupil také jednatel společnosti 3Dwiser Tomáš Soóky, která v ČR zastupuje řadu světově proslulých výrobců v klíčových segmentech aditivní výroby a nabízí profesionální 3D tiskárny pro průmysl. 3Dwiser je také největším dodavatelem 3D technologií ve střední Evropě. V současné době se v rámci armády hodně hovoří o využívání 3D tisku pro výrobu náhradních dílů, což se v průmyslu již běžně realizuje. Samotná technologie aditivní výroby dosáhla značného pokroku a v mnoha oblastech vývoje a výroby je prakticky nepostradatelná. Co však evidentně zaostává z pohledu nasazení této technologie v AČR, je legislativa, tj. vytvoření právního rámce, vytvoření databází pro tisk náhradních dílů či vytvoření příslušných standardů.

Rozšířená realita

Zástupce společnosti QuaternAR se pak na konferenci v rámci svého vystoupení zaměřil na využívání propojení dronů a rozšířené reality k 3D přehledu bojiště. Konkrétně popsal praktické nasazení tohoto technického řešení v rámci izraelsko-palestinského konfliktu. V praxi se jedná o vytvoření digitálního dvojčete (3D modelu) zájmového operačního území pomocí fotografií pořízených z dronů, které je pravidelně aktualizováno během dalších přeletů bojiště (aktualizace dat probíhá v intervalu cca 3 až 10 hodin). V rámci tohoto on-line digitálního modelu bojiště lze pak pomocí speciálních brýlí a softwaru naplánovat průběh bojových operací a efektivně reagovat na změny na bojišti. V rámci takto vytvářeného modelu bojiště se nasazené drony mohou pohybovat na bojišti bez navádění pomocí GPS, a jsou tak odolné proti rušení.

Závěrem

Hledání optimálního rozvoje AČR bude nadále důležitým a nelehkým úkolem i z důvodu dynamických změn v bezpečnostní situaci a rozvoje ozbrojených sil, ale také nárůstu finančních a personálních požadavků na pořizování nových schopností. Právě stále obtížnější rekrutace potřebného personálu nejen u dělostřeleckých odborností pak může být jedním z rozhodujících omezení v rozvoji schopností AČR a vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji nelze očekávat, že by se situace měla výrazně měnit k lepšímu.

Vysoká úroveň organizace popsané konference, ale především zaměření témat prezentací a jejich informační přínos, včetně velmi kvalifikovaných vystoupení a doprovodného výkladu plk. Křenka, přinesly řadu cenných poznatků, které by se měly nadále rozvíjet.