Přeskočit na obsah

Beatrice d'Este

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Beatrix Estenská
Narození29. června 1475
Ferrara
Úmrtí3. ledna 1497 (ve věku 21 let)
Milán
Pohřbenakostel sv. Marie Milostiplné
PotomciHerkules Maxmilián Sforza a František II. Maria Sforza
RodEstenští
OtecHerkules I. Estenský a Ferdinand I. Neapolský
MatkaEleonora Aragonská a Johana Neapolská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Náhrobek Ludovica Sforzy a Beatrice d'Este v Pavijské kartouze

Beatrice d'Este (29. června 14753. ledna 1497) byla vévodkyně z Bari a z Milána z rodu Estenských a mecenáška umění.

Beatrice byla druhou dcerou vévody Herkula I. z Ferrary, Modeny a Reggia a Eleonory Aragonské. Mezi jejími sourozenci byli Isabella d'Este (1474–1539), Alfonso I. d'Este (1476–1534) a Ippolito I. d'Este (1479–1520). Vdala se jako patnáctiletá 18. ledna 1491 za čtyřicetiletého Lodovica Sforzu řečeného il Moro (1451–1508), pozdějšího (od roku 1494) milánského vévodu. V roli vévodkyně z Milána se pak stala patronkou Donata Bramanta, Ludovica Ariosta a především Leonarda da Vinciho. Také do Milána zvala umělce ze své rodné Ferrary. Během šesti let svého manželství prosadila také rozšíření milánského hradu (Castello Sforzesco) a kartuziánského kláštera v Pavii.

Byla matkou

Beatrice zemřela ve věku 21 let při porodu třetího dítěte, mrtvě narozeného syna. Byla pohřbena v chóru kostela Santa Maria delle Grazie v Miláně. Po její smrti Lodovico il Moro pověřil sochaře Cristofora Solariho (kolem 1460–1527), aby vytvořil monumentální hrobku pro něho a Beatrici. Ta však byla dokončena jen zčásti a vzhledem k tomu, že Lodovico zemřel v zajetí ve Francii a Beatrice je pohřbena v Miláně, byla dokončená část hrobky, zobrazení ležících manželů, přenesena do kartuziánského kláštera v Pavii a nyní je umístěna v transeptu kostela.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beatrice d’Este (Sforza) na německé Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Julia Cartwright: Beatrice d’Este, Duchess of Milan, 1475–1497. A study of the Renaissance. AMS Press, New York 1973 (přetisk vydání Londýn 1905).
  • Karen Essex: Da Vinci und die Principessa. Historischer Roman. Köln: Bastei Lübbe 2010.
  • Antonius Lux (Hrsg.): Große Frauen der Weltgeschichte. Tausend Biographien in Wort und Bild. Sebastian Lux Verlag, München 1963, S. 158

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]